CA RENATA

 Za každým podnikem stojí člověk, nápad a příběh.
V rámci projektu Výloha města vám postupně odhalujeme příběhy místních podnikatelů, kteří dávají našemu městu jeho jedinečnou tvář. Každý příběh má svůj vlastní rytmus a formu – dnes vám představujeme Evu Skalníkovou, majitelku cestovní agentury Renata.
S Výlohou města až na konec světa! Na Vratislavově náměstí najdete zavedenou cestovní agenturu.  Přečtěte si třeba u šálky kávy  3 otázky, které jsme položili. Máte přitom jedinečnou možnost nahlédnout v rámci fotek i do bývalých prostor na Drobného.

Jak a kdy vznikla CA Renata? Pamatujete si na první klienty?
Cestovní kancelář Renata byla založena v roce 1998. V začátcích pořádala vlastní autobusové zájezdy do Španělska, především do letoviska L’Estartit, a také do Itálie – na tyto cesty mnozí klienti dodnes rádi vzpomínají.
V roce 2006 došlo ke změně na cestovní agenturu Renata.
Mnoho klientů si nás pamatuje z původní adresy na ulici Drobného 366, kde kancelář sídlila dlouhá léta. Do centra na Vratislavově náměstí, kde působíme dnes, jsme se přestěhovali v roce 2016.

Jak vy osobně vnímáte, že se změnilo cestování za posledních 10–20 let?
Dříve velká část klientů cestovala autobusem, často do kempů, kde byli ubytováni ve stanech, chatkách nebo apartmánech s vlastní stravou.
Dnes lidé spíše preferují letecké zájezdy do celého světa a vyhledávají hotely se stravou typu all inclusive nebo ultra all inclusive. Klienti chtějí mít vše zajištěné a cestovat bez starostí. Rodiny s dětmi oceňují hotely s aquaparky a animačními programy, zatímco dospělí vyhledávají sportovní aktivity nebo klidný odpočinek.

Máte historku, která vás dodnes rozesměje?
Určitě ano. Cestování nepřináší jen krásná místa a nové zážitky, ale občas i situace, na které se dlouho nezapomíná. Jednu takovou úsměvnou příhodu jsme zažili s klienty během pobytu ve španělském L’Estartitu.
Dva klienti se nešťastnou náhodou ocitli večer zamčení na balkoně apartmánu, když se za nimi zaklaply dveře.
Naštěstí měli u sebe mobilní telefon a kontakt na majitele apartmánu. Komunikace však nebyla jednoduchá – klienti mluvili pouze česky a majitel jen španělsky. Než se podařilo vysvětlit situaci a domluvit pomoc, strávili na balkoně přibližně čtyři hodiny. Naštěstí bylo krásné a teplé počasí, takže vše nakonec dobře dopadlo a „balkonové vězení“ dnes zůstává už jen úsměvnou vzpomínkou.